VíkendOFFka a první stop

První stop v životě?

Co se prvniho stopu týká, byla jsem brutálně najetá endorfinama, adrenalinem a nervózní. Takže tak mega vysmátá, že mi první auto zastavilo asi po 5 minutách. Co auto, přišla ke mě slečna, že si nakoupí a může mě hodit kus po trase. Nejlepší!
Nejvíc sympatická slečna, co o letní xchallange uz dávno slyšela, ale stejně jsem ji to připomněla a! A neodpustila jsem si zmínit můj milovanej trip do Istanu před dvěmi lety. Je to prostě kouzelné město, zasazené do kouzelného prostředí 🥹.
Ale zpátky ke stopu. Jako druhý mi zastavil chlapík. Než jsem stihla hodit na stories, že stopuju znovu, uz mi stavěl. A to za jízdy okolo mě, kroutil rukou že ne. Ale! Nakonec si to rozmyslel. Takže jsem hazela sprinty a dobihala auto x metrů daleko. Byl to pěknej fešák, jako z filmu.
Taky dřív stopoval, utikal tak z korporátů do lesů na výlety. Pak se přestěhoval na Vysočinu a v lesích tráví většinu dne, na čerstvém vzduchu s hafanem🥹.
Ty příběhy a pohledy lidí, jsou mega jízda! Ani by mě to nenapadlo. Nic jsem nečekala. Nicméně stop bude uz asi moje další dosti oblíbená činnost.
Už jsem zmiňovala, že miluju potkávat, poznávat a interagovat s novýma a cizima lidma? Na to je stop asi nejzáživnějši činnost.

Takže první stop v životě ✔️ a ještě sama. Za partou úplně neznámých lidí, na které jsem čekala dvě hodiny protože jsem vyrazila moc moc brzo 😁. Parta lidí co pořádali akci na seznameni se, pro lidi, kteri na letni akci jeste nemaji parťáka.
Získala jsem spoustu informací k letní stopovací výzvě přes evropu xchallengecz které se budu účastnit, ale i o dalších akcích které se dějí a vytváří je právě xchallenge tým. Tady na srazu u Moře byl workshop balení se, batohů a pak hromada zeleniny pěstované s láskou, opečených marshmallows, dobrého jídla a skvělých lidí🥹❤️‍🔥.
Na první fotce v galerii Péťa "profi" opejkač marshmallows a Péťa co hraje božsky asi na cokoliv co mu přijde do ruky 😁. A můj stromový parťák😂..

U táboráku jsme byli temer do dvou do rána, povidali si, zpivali. Spát jsme šli před druhou a o chvilku později nás nepříjemně překvapil budíček hovadem co tam tůrovalo motorku a vzbudilo téměř celý kemp. Labůžo. A jako bonus ve čtyři budíček protože už bylo svítání.
Spánek nic moc, ale to prostředí? BOŽÍ! A u moře! Byli jsme v kempu Moře u rybnika Řeka
Stromy na kterych jsme měli navázené hamaky, ve stínu ranniho slunce vypadali trochu jako palmy. Jaké by asi bylo spát v hamace zavěšené mezi palmy? Ok! Tenhle rok to prubnu💪🏻🤩.

Spiš se mi teď honí hlavou, jakto, že všechny ty starosti co člověk má, při budování něčeho velkého, jsou schopni tak zastínit pocity které má když je v přírodě a okolo zpívají ptáci? Pocity klidu, naplnění a odpočinku které vyvolávají všichni ti ptáci přes sebe ráno zpívající, vzdouvající se mlha nad hladinou rybníka a mezitím vším si tam plovoucí kachna s kačátama…? 

Budu si to muset připomínat častěji, abych na to znovu nemohla zapomenout.

Aaaaa! Rozepsaná Péťa, takže tady zachvilku můžete čekat spamy 😁🙋🏼‍♀️.