Vánoce, čas zázraků

Ačkoliv se to asi nezdá, tenhle rok tomu moc nedávám, jsem hodně vánoční člověk. Nebo.... běžně bývám, tenhle rok, jak jsem single, tak vánoce tak moc neprožívám. 
Jelikož jsem zjistila, po shlédnutí bankovnictví, že jsem si splnila cíl co se týká výdělků v podnikání (teď to ještě udržet), jsem se rozhodla, že ráda někomu pomůžu. A jelikož mi doslova za 10 dní ode dneška končí monk mode protokol, jsem v další výzvě a to finanční, narazila jsem tam na maminku samoživitelku a tak nějak jsme se dali do řeči. Pamatuju si jak jsem vždycky prožívala hodně vánoce, když jsem byla menší a byli jsme s mamkou sami a ještě se stěhovaly po azylových domech, rozhodla jsem se, udělat jejím dětem alespoň o fousek hezčí vánoce. Takže jsem jim koupila dárky. Žádné extra veledary, ale dárky ze sekce která je zajímá. Pro mne maličkost a ona maminka, alespoň začala věřit zase víc v lidské dobro. 
Trochu mne k tomu inspirovala Nicol Leitgeb (původně Štíbrová), která právě na svém instagramu zmiňovala, že když narazí na někoho kdo potřebuje pomoc, a nechce finance, rozhodne se jim poslat nějaký dárek třeba pro děti skrz Alzu a jejich Alzaboxy a poté rodince pošle kód k vyzvednutí  a oni si to buďto vyzvednou a nebo ne. Že je to na nich. 
A tak jsem se rozhodla, že tenhle prosinec budu tak trochu Ježíškovo vnouče. Ještě se asi zapojím do oficiálních Ježíškových vnoučat, nebo jiného podobného projektu. Ráda bych zvládla další dva. 
Hezky si na konec roku, zlepšit karmu do dalšího roku. Třeba se mi to vrátí. 

A tak tímto vyzývám i vás, zkuste pomoct někomu dalšímu.