Do Polska za Monou Lisou

Je to přibližne 2-3 tydny zpátky, co jsem při projíždení reels na instagramu narazila na video o kočičce. Což by nebylo nic zvláštního, kdyby na něm nebyla kočička bez ouška. Poměrně zruinovaná bílá kočička. 
Rozklikla jsem si tedy profil ktery to pridal a…? A okamžitě mě jeho obsah zasáhl.

Jedná se o kočičku se jmenem Monalisa. Ktera si jednoho dne našla Wiktorii, ktera má doma dočasku (dočasnou péči o kočičky ktere jsou po vyleceni k adopci).
Náhoda…? Nejsem si tak úplně jistá. 
Je to polská MonaLisa bez ouška, protože přisla k Wiktorii ve stavu kdy ji minulý majitel velmi zanedbal. Měla rakovinu ouška, které ji museli pri operaci odebrat. A protože takovato péče je finančně velmi nákladná, vytvořila na ni sbirku na polském doniu. Okamžitě jsem přispěla a nahrála o tom video na stories, protože chybělo poslednich, v přepočtu 500kč, k vybrání celé částky o kterou na doniu žádala.  
Wiktorie je povolanim grafička a tak ji napadlo vytvořit  design na produkty, diky kterým se vybere vice peněz pro Monu. Vytvořila hrnečky s kočičkama. A! Za 39PL(polských zlotých- cca 200Kč). 
Chtěla jsem je. Jenze jak je z polska dostat bezpečně do česka?   Zasilkovna tam nefunguje, ppl mezi lidmi- zeměmi, taky uplne ne. A polská pošta na mezinarodni urovni taky uplne nefunguje. Protože poslala hrnečky do švýcarska a po 14 dnech tam ještě nebyly. 
Já jsem byla jeste pořád bez práce, volné dny. A tak!
Tak ted sedím na letišti, čekám na svoje letadlo a letim do Krakowa za Monoulisou si pro hrneček. ❤️‍🔥
Optala jsem se Wiki, co by na to řekla a ta souhlasila. Takze zbývalo uz jen koupit letenky, zabookovat hostel a nemoct se dočkat. A tak je ti tady. 
Sedím u svého Gatu. Stoupá ve me adrenalin a zaroveň se strašně těším.   
Anglicky? Pořádně neumim, Wiki taky ne. Polsky trochu rozumim, ale azbuku nepřečtu. Nicméně kdyz chcete. Tak všechno jde. No a tak jsem tady.
Tenhle můj výlet, je jedna velká ukázka toho, jak moc spontánni jsem. A toho, jak velké srdce mám. I kdyz to může znít poměrně namyšleně, nemyslim to tak.
Proč mně příběh Mony tak moc zasáhl? Asi proto, jak krasná kočička bojovnice to je. Přispělo k tomu i to, že mam doma Bertíka. Pana kocoura, který měl kdysi nádor. A tak se mně její příběh dotýká. Přímo. Hluboce. 
 A tak se uz nemůžu dočkat, až se s ni setkám osobně a budu si ji moci pomazlit ☺️❤️‍🔥. 
Dobrodružstvím zdar.