Mallorka den II.- Den ve znamení připomínám
Dnešek je ve znamení opakování.
Jak jsem tu s někým tak mám pocit, že mi odumřela půlka mozku. Úplně jsem totiž zapomněla že jsou dálkově busy v nádraží pod zemí, i když je to všude napsané a ještě jsem mu to říkala🤦🏼♀️.
Už od rána je dnešek ve znamení náležitého připomínání. Třeba jako že je ráno moře fakt hodně studené pro koupačku. Taky při cestě do Esporlesu na začátek své trasy, při placeni jízdenek v busu - jen pípnete a nepotřebujete nic jiného, jen prostě pípnete a při výstupu znovu .
A tak na to, jak na hovno byl nástup na GRko z esporlesu. Fakt nepříjemný kopce při slunečním pařáku. Až mi běhali hlavou otázky, že kdy je teda ten nejlepší čas přes den, kdy jít. Nečekaně jsem nic nevymyslela.
Překvapivě nahoře to bylo dost nanic. Ne na hovno ale na nic. Furt jsme ztráceli cestu a nacházeli a ztráceli. Jaksi jsem si totiž nestahala offline mapy takže jsem měla celý den puštěná data, která žerou dost baterky. Začátek byl i proto takový všelijaký. Nic extra super jak jsem si to malovala.
Na cestě z Esporlesu do Valldemossy jsme potkali pár dvou Čechů co šli z Valldemossy a holčiny co začaly v Sant Elm všechno Češi. CO nám pomohli se dostat na tu opravdu správnou cestu. Kolik lidí dohromady jsme potkali, nemám ponětí, ale tyhle si pamatuju .
Šli jsme cestou a najednou byla cesta přes rozpadající se cosi. Nebyla to ani tak cesta, jako spis skála rozpůlená na dvě.
Původně je GRko přes vrch hory, my se na ni nedostali, ani nevím proč. Asi jsme špatně odbočili. Takže nás cesta vedla pod horu a potom nahoru abychom se napojili na cestu seshora, což jsme nechtěli. Nás cíl byla nejbližší cesta do Valldemossy. Která nebyla ve výsledku nijak zajímavá.
A tak teď spíme v hamakách kousek od zdi ohraničující les a cestu do města. A na druhé straně z kopce máme silnici. Po které naštěstí teď už skoro nic nejezdí. Jen mě bolí chodidla, jelikož jsem si nekoupila vložky do svých vyšlápnutých bot. Takže chtě nechtě zítra jedeme na otočku do palmy. Do Decathlonu pro vložky do bot, jinak to nedám po dnešku s puchýři z vyšlapaných bot. Což vůbec nechci. Zítra to má být husté.
Doufám, že zítřejší cesta bude záživnější.