Den v Británii

Začnu od letiště, protože to pro mě bylo velký zážitek už samo o sobě. Doletěli jsme ve 23, místo 22:50, pouštěli nás až po 23:15 a ještě nám poprali krásný večer. Tak ironickým hlasem a tónem, až jsem si říkala co jsme jim udělali.
A to byla první známka toho, jak Britové nemají úplně v lásce cizince, i když pracují na letišti.
Po výstupu z letadla náš čekalo metro/vlak na pasovou kontrolu. To byl taky zážitek. Nic takového jsem do teď nezažila a to jsme byla už na spoustě letištích. Jedna mezi zastávka u jiného terminálu zmátla spoustu nováčků v Anglii, nebudu se přetvařovat, taky jsem byla trochu vyvedená z míry. Při příjezdu na výchozí terminál letiště jsem si připadala jak ve špatném filmu. Jsem člověk co začínal cestovat při covidu = všude bylo málo lidi, a to co jsem viděla tady byl naprostý opak. Všude spousta lidi, přepážek, přepažení "zdmi, až jsem si přišla jak pokusná myš co chodí v labyrintu. Což nebyl moc fajn pocit.
Dostupné informace říkali, že se letiště mezi 23-1 zavírá. No… to co bylo po výstupu z letištního prostoru na terminálu, fakt nevypadalo jako zavřené letiště.
Všude se váleli lidi, na lavičkách, zemi, seděli na židličkách u stolků od Costa coffee. To fakt není "zavřené" letiště. To bych si představovala jinak. 
Tahle aktuální informace, by mi ušetřila hodně nervů, vědět ji dřív.
No nic, cesta na autobus byla taky zážitek, šla jsem správně, potom jsem se vracela že asi nejdu, tak jsem došla na parkoviště pro taxíky a potkala asi tak 4 typicky anglické kreatury. Jsem člověk co ostatní nesoudí, nijak neshazuje nicméně tohle? Znáte takové ty vtipné videa o typických Britkách? Napíchané rty, špatný odstín make-upu, odrost na vlasech, NEstyl oblékání, tak přesně to tam na mě koukalo. Anglicky mluvící, pořvávající páry ani nezmiňuji. Působilo to spíš jako Španělsko než Anglie.
Jízdenku na autobus/vlak, doporučuji koupit až na letišti v automatu, aplikace National Express po mně chtěla dvě libry za vybrání sedadla i když se na tomhle spoji sedačky nevybíraly jak jsem zjistila u řidiče. Jejich aplikace mě trochu zlobila neustálým načítáním, ale vycházely přes ni jízdenky levněji než přes aplikaci Omio.
Zažila jsem v Anglii každé počasí během jednoho dne. V noci jasno tak, že byly vidět hvězdy, přes den sluníčko a teplo jen na tričko, a po setmění déšť a vítr.
Ubytovaná jsem byla v hostelu YHA Cambridge, kam se s radostí budu vracet. Vzala jsem si pokoj pro dva který vyšel o něco dráž než smíšený pokoj, ale když jsme si vzpomněla na včasné registrování postele, už nebylo místo ve sdíleném pokoji. Umístění, personál a otevřená recepce 24/7 jsou vlastnosti, které považuji za perfektní. A taky mi půjčili adaptér do zásuvky protože Anglie 🤦‍♀️ a já svůj z Dublinu nechala doma. Co už tak perfektní nebylo byla matrace, ocenila bych kdyby byly novější, tolik neproleželé. To tak celkově kazilo dojem, ale při kómatu co jsem měla, mi to bylo jedno. 
Ráno mne Cambridge přivítala slunečně s teplotou okolo 11C což byla příjemná změna po Švédsku kde byly sotva 2C. Zamířila jsem na vyhlášenou anglickou snídani, podle webů a trip advisoru a díky tomu prošla téměř celé centrum města pěšky. Všechno bylo v docházkové vzdálenosti, což bylo příjemné, protože řešit ještě v tomhle městě, městskou dopravu by bylo to poslední co jsem chtěla dělat. 
Po cestě jsem narazila na naprosto famózní muzeum asi lidské existence. Byly tam už dinosauři, kteří mě uchvátili. Poslední roky jsem si je víc než oblíbila, ani nevím proč.
Víte jak poznáte Pražáka v Anglii? Kouká věčně nahoru a ne pod nohy. Protože je zvyklý z centra koukat nahoru na všechny ty ozdobné baráky z minulých století. A tak jsem přesně takhle většinu času vypadala. Vykroucená hlava směrem k nebi a němý úžas. 
Jak se mi do Anglie doslova nechtělo, nikdy jsem neměla důvod tam jet, tak jsem do teď moc ráda, že jsem tam jela a budu muset znovu. 

Snídaně v The Copper Kettle byla fajn. Nicméně víc než chuť dělal výhled na areál Cambridgeské školy. Abych si splnila svou povinnou položku na bucket listu: anglická snídaně v Anglii, o které jsem ani nevěděla že jsem tam měla; splnila očekávání. Nicméně víc než snídaně mi chutnal zákusek a to baklava s vanilkovou zmrzlinou. Já, milovník baklavy, jsem lepší v životě neměla. Jsem ráda že jsem dala na recenze na googlu a dala si ji. I když za anglickou snídani, s čajem a baklavou jsem jim tam nechala 24 liber... to bylo dost, ale tak nějak jsem s tím počítala. Příště bych zkusila jinou variantu jejich snídaně, třeba bude lepší. Taky se tam dost projevilo to co jsem už zmiňovala výše. A to jejich nenadšení z cizinců. Tady jsem ho cítila víc než jinde. Kdo by to byl řekl, že v turecké restauraci v Anglii si budu připadat jako nevyžádaný turista... Všechno bylo profesionální, jen mi nepřišlo, že by se o mne obsluha starala tak jako o Angličany. Vždy jen odsekl, optal se bez zájmu jestli bylo všechno ok a vlastně jsem si musela o všechno říct sama. Přitom číšník co mě měl na starosti, tam s Angličany laškoval a byl uvolněný. Co už. Zážitek ze snídaně s monumentálním výhledem, to zkazilo jen trošku. 

Jelikož jsem se chtěla podívat i jinam než jen do jednoho místa, koupila jsem si jízdenky na vlak a jela do Ely se podívat na katedrálu. Jízdenka stala jen 3.10£ a byl to skvělý nápad! Určitě doporučuji. Katedrála je nejdelší v celé Anglii. Nádherná je zvenku ať se budete dívat odkudkoliv. Uvnitř je to úplně jiné než jsem čekala. Fresky na stropě které vypráví, úchvatně dokresluje světlo kterým je katedrála uvnitř nasvícená, úspěšně totiž imituje sluneční paprsky což jsem zjistila, až když jsem se to snažila zachytit na telefon. nešlo to moc dobře totiž. Uvnitř katedrály je taky nespočet mozaik z barevného skla a "kopule" nad (předpokládám) světícím oltářem, (nebo co to je), je velmi dech beroucí. 
Chtěla jsem stihnout ještě západ slunce u oceánu v městě Kings lynn. To jsem tak úplně nestihla a zrovna v Kings lynn kromě obrovského kanálu a nasledné pláži nebo útesu, po hodinové procházce, nic není. Takže jsem tam dojela, podívala se do centra, koupila si něco malého k jídlu a otočila se zpátky do Cambridge. Nemít tam koupenou jízdenku, vůbec bych tam nejela. Tak pro příště nebo tip pro vás. 
Jízdenky na vlak jsou nečasované. Sice si je kupujete na určitý čas ale jízdenka kde je QR kód který načítáte u turniketů před vpuštěním do areálu nádraží, vám platí neomezeně. Jak jsem pochopila. Proto se nemusíte stresovat, abyste došli na čas. Jako jsem se nervovala já, než mi to došlo. 

Po příjezdu zpátky do Cambridge jsem šla už jen na hostel a spát protože mi to ve 02:30 ráno jelo z Cambridge na letiště Luton ze kterého jsem letěla domu.