Den 6. - Xchallenge

Z nuly na sto pro velký úspech po druhé. Dneska dopadla brutální ponorka na Oťase. Všechno ho sralo, nejvíc ze všeho asi to, že jsme už čtvrtý den v Chorvatsku 🤦🏼‍♀️. Čemuž se nedá divit. Ale! Dneska je cíl už Bosna. Nehodlám být v Chorvatsku už ani jednu minutu! Proste ne! Je tady u silnice na umření a Chorvati neberou. Většinu času nás berou Slovinci, až na pár výjimek. Doslova pár. Chorvati bylo za celou dobu, jen dva.

Pohled poslany, prodavačce den zlepšený ale vedeli jste, že už nejsou olizovaci známky?! Já to zjistila až dneska. Když jsem ho chtěla přilepit na pohled! Oni jsou samolepicí! A já to tam suverénně olízala aby se to přilepilo 🤣. To bych řekla, že ukazuje naprosto přesně, jak dlouho jsem neposílala žádný pohled fyzicky. Když má pošta apku, posílám přes ni. Dneska jsem se už namazala, zvenku. Hlavně pravou ruku🤣. Vlastně… jen pravou ruku🤣

Zevnitř jsem ještě namazaná byla ze včera. Ať žije kocovinka.

Při nástupu do auta jsem si dala brutální jebu o futra auta. Jakoby.. zapomněla jsem, kde mi začíná a konci hlava, to se mi občas stává, když mám kšiltovku.

V biogradu kam nás hodil, jsme byli na pecka krásným spotu, až na to, ze jsme tam byli přes dvě hodiny. Válečná pořádá a změna plánů. Vyrážíme na bus do Splitu, můžeme si vyhodit z kopýtka totiž😁. Zbývá nám dost přes 80€, díky všem těm obdrženým penězům. Po cestě berem jídlo, nejvíc top strop tortila co jsem asi kdy venku měla. Dala jsem si kuřecí se sýrem a bože! Nevím jestli to bylo tím, že jsem poradně nejedla několik dni, respektive pořádné jídlo, nebo tím, že byla fakt vymezené a bozi! Chutnala jako kdybych si ji dělala doma, jen bez té práce a bordelu okolo 😁. To kořeněné, kuřecí maso uvnitř bylo famózní. Navíc slečna prodavačka byla tak neskutečně mila 🤩🤤. Pochválila mi tetování a koukala na mě jako bych byla hezká, což jsem úplně splavená, spocená, rudá a s brutálním výsevem čehosi na obličeji(což naštěstí na fotkach vidět není), opravdu nebyla. Skvělý! Oťas měl něco jiného a mohl by se toho užrat.

Celou dobu co jsme v Chorvatsku, mě tady fascinují Arriva busy. Jakože faaaakt hodně! Je Arriva naše česká a expandovala do Chorvatska a nebo chorvatská a mají historické busy v Česku? 🤔 Funguje tu jako u nás RegioJet, jen min luxusní. Zásuvky na USB na strope jako všude ve Španělsku 😊. Diky za Péťu co brala dlooooouhé kabely na všechno. Kromě nabíjení z powerbanky.

Přes dvě hodiny v buse mi přišly nekonečný, jelikož jsem byla pod klimatizací a byla úplně brutálně zmrzlá 🙄.

Cesta vedla po pobřeží a musím říct, ze to byla hezka cesta, až na kopec "Bilo", který byl celý ošlehaný plameny. Stromy byly jistý úplně holé a místy oranžové. Vypadalo by to hezky, kdyby to byli následky podzimu a ne požáru… člověk to vidí ve zprávách a má pořád pocit že se ho to netýká. I kdyz je mu z toho třeba smutno. Takhle to má přímo před očima. Následek toho, co udělal onen obrovský požár, a to třeba nebyl ani tak velký protože se ho podařilo rychle uhasit. Ale. Pořád to tam jsou jeho následky.

Jen co jsme vylezli z busu, oba jsme si Split zamilovali. Velká krása. Kousek od zastávky se fotíme s žirafí sochou, to mám do záběru lezou mladí napiti němci a tak to fotim i s nimi. Lucas, typek ve skoro lyžařských brýlích byl tak top že "jooo! Chcete si se mnou udělat fotku? Tak pojďte!" i když jsme ji už měli 🤷🏼‍♀️😁. Popřál nám šťastnou cestu a krásné zážitky. Což perfektně pomohlo k tomu, si Split zamilovat. Tak hea hodit očko do centra kde by měly být lavičky které nabijí iPhony bezdrátově. Což zjišťujeme, ze je vlastně na druhé straně za nádražím. Ale nevadí. Na batohu máme ceduli, že jedeme lowcost race a ze help us, čehož se chytá paní hned co si sedneme na lavičku na konci promenády a dává nám jen tak 5€. Pouštím Oťase ať se jde courat, sama řeším trable v ráji s randíčkem 🤷🏼‍♀️😁 a potom cestu z města a ocenim klid. Jak jsme si ráno řekli, odmítám spát znovu v Chorvatsku. Prostě ne!

Díky zas a znova apce Moovit, miluju ji! a apce mapy.cz, jsme se dostali na mega benzinu. Mega v tom, že byla ultra frekventovaná, což mi ani tak nedošlo když jsem ji vybírala. Dobra volba! Na jeden stojan tam stala fronta tří aut. Tak frekventovaná. Čekali jsme tam cca 45minut, udělali si pohodli na wc, dali si teplý párek v rohlíku a jen dojídáme, přijíždí třídvéřové auto se Slovincem za volantem- nejlepší lidi stop po jadranu, fakt! Ten nás hodil na mýtnou bránu směrem na dálnici vedoucí až do Bosny. Taky nám dal své policejní protokoly abychom měli na co psat cestu kam chceme😁. Tam byla čekačka nějakou půlhodinku, při které jsme tam dělali blbosti. Jako dřepy za ten den, protože výzva "kuřecí nohy", tancovali s cedulema i bez výzvy od týmů a tak. Během toho nám zastavilo 6 aut, z toho jen jedno našim směrem. Jenže! Paní při prvním sjezdu z dálnice zase vyjíždí, tak jsme ji nechali jet a stopli si bosenského řidiče, který neumel poradně anglicky víc než pět slov, kouřil v aute se zavřenými okny a pouštěl bosenské vypalovačky na plné koule 😁. Na hraničním přechodu jsme mu dali pas(připadalo mi to decentně divné, dávat pas někomu cizímu když jsme v neEvrospké zemi), on pokecal s kontrolorama, asi tamtudy jezdí často. Bylo ale cítit, ze je nervózní. V aute byla atmosféra co by se dala krájet. Jen aby to nevnímali tak, ze nás pašuje přes hranice a nechtěli vidět naše krosny. Jako to měl jiný tým který docela grilovali a prohrabali věci, nedali jim to jen tak.

Kupuju si bosenskou esimku abych mohla psat články a postovat na ig. Než že bych si nechtěla užit Bosnu off, ale nechci aby rodina co sleduje moji cestu, neměla informace. Obzvlášť když jsme tady.

Hranicemi přejíždíme a jedeme kousek od Mostaru, kam jste chtěli. Konkrétněji cca 50km za Mostarem, v městečku Posušje. Jdeme spát na trávu za hřbitovem a jsem brutálním způsobem nesvá. Bojím se stoupnout i na trávu mimo cestu. Až tak jsem vyděšená minama co tady všude jsou, celou cestu mi totiž Oťas říká, jak jsou tady všude miny ze nemůžeme mimo cestu. Před usnutím mě uklidňuje statistikama o tom, kolik min který rok koho zabilo tady v Bosně. Což je opravdu uklidňující, za loni to byly jen tři lidi a to lidi kteří s nimi pracují. Neumřeme. Během 2 hodin jsme se dostali z centra Splitu až do bosny💪🏻. Měla jsem ta umíněná rozhodnuti dělat dřív.

S klidem usínáme a jsme otevření všemu, co další den přinese 🤩.