Od posledního článku už uběhl nějaký ten měsíc, konkrétně čtyři, což by ještě nebylo tak hrozné kdyby se toho neudálo víc než by mělo.
Jsou věci které si nechám pro sebe i tak ale ty se kterýma se můžu a chci pochlubit pojďme rozebrat.
Pořád běhám, sice to do teď neumím, ale docela se snažím, bych řekla....

Už to není tak úplně stop. Když jedeme s tím Čechem až domu. Jen jedeme přes Lago di garda a policejní stanici kde si máme vyzvednout hlášení.

Z Pirane jsme vzali stop až v 11:45 i když jsme vstávaly v osm a odchazely od holek v půl desáté. Natálka se chtěla ještě koupat a zůstat v pirani, což já úplně necítila s tou naši nerozohodností jakou jsme zase ráno prožívaly… . Ale po koupačce už byla spokojená a připravená na další dobrodružství. Které jsem domluvila ráno...

Druhý den, obyl hodně pohodovej. Ráno snidane na balkoně v abnb a pak nás vyzvedl můj známý co úplně náhodou jel do Koperu. Mám hodně známých tak nějak všude a zrovna v těchhle případech se to i dost hodíí.

S Natalkou jsme se domluvily na jednom výchozím bodě s to Brno, obě to máme relativně kousek a nemá smysl na sebe nějak jezdit čekat. Můj budicek byl ve tři ráno, po veeeeeelmi trhavém, přerušovanem "spánku" protože kocicak mě nechtěl nechat. Cesta do Brna abych tam byla v 7:20 a mohly jsme začít hezky z rána byl velmi dobrý napad!...

Už je to skoro týden a já pořád tak nějak nemám moc slov. Jasne. Že to je šestý závod za tenhle rok, čistá půlka. Že je to vlastně devátý začít v řadě… jo! To jsem věděla 💪🏻. Jen… jen jsem si to představovala trochu… trochu jinak. Ale jak se to rika…?

Ve své, už by se dalo říct, tradici, jednoho závodu měsíčně pokračuji dál. V dubnu na mé narozeniny byl závod Česko běží modře, v květnu jsem si odběhla spartan race který byl hodně překonáváni sebe sama. Nebudu to sem psát zpětně, v galerii dole jsou posty z instagramu, kam poslední dobou přispívám spíš, než sem.
Dneska se chci...

Po příletu bylo absolutně krásně. Opravdu 20°C, jak pilot rikal, navíc i sluníčko. Takže jsem se rovnou šla převléknout z overalu ve kterém jsem měla díru přímo na zadku, jak jsem zjistila v letadle. Stejně jako na Mallorce. A vyrazila směr bus do Las palmas a potom dal na svůj start do městečka Agaete. Nakoupila jsem si, logisticky to...

Teď v letadle, někde nad Španělskem je mi už docela hej. Ale dostat se sem, byl zase zážitek.

Přesně dnes, je to rok od podpisu smlouvy na pronájem nebytových prostor, kde mám teď svůj salon.

Jedním slovem obrovské WOW! Dnešek měl naprosto všechno. Ale hlavně! Obrovskou dávku sebepřekonání a sebepřekonávání. Ačkoliv mám výškově ke dvěma metrům, bojím se docela výšek. Ne zas tak moc, že by mě to paralyzovalo a nemohla bych na vyhlídky apod, spíš z vysokých překážek ze kterých není tak moc těžké spadnout a ublížit si. Ideální s tímhle...

Jsem blázen. A řikam to s naprostou upřímností.
V protokolu Monk Mode, který jsem držela poslední tři měsíce v roce 2023 jsem měla měsíční zásadu a to jeden závod měsíčně.
Hodně mi od té doby v hlavě zní, že na jeden zvyk, je potřeba opakovat ho 21 dní, jak je doložené i studiemi. Ale!
Já jsem...

Dlouho jsem nenapsala žádný článek, bolely mě ruce, měla jsem hlavu zaneprázdněnou účetnictvím a tak nějak jsem v sobe spoustu věci, pochodů, nechávala dozrát. Bylo toho dost, ne že ne. Do roku 2024 jsem vstoupila s vnitřním klidem, který v sobe mam. Stejně tak, jako může mít každý. Mit svou zahradu klidu, plnou zenu, i když jsi uprostřed...

Včera, na závěrečném setkání, které začínalo v pátek a končilo dnes, jsme měli reflektovat celou naši cestu protokolem. Díky otázkám které jsme dostali. Úplně na konci byla otázka, jak bychom svou cestu MONK MODEm nazvali, kdyby to měl být film. Hned jsem věděla, že by název byl 'Protokolem skrz duši'. Jelikož se celý monk mode, všichni členové...

Ačkoliv se to asi nezdá, tenhle rok tomu moc nedávám, jsem hodně vánoční člověk. Nebo.... běžně bývám, tenhle rok, jak jsem single, tak vánoce tak moc neprožívám.
Jelikož jsem zjistila, po shlédnutí bankovnictví, že jsem si splnila cíl co se týká výdělků v podnikání (teď to ještě udržet), jsem se rozhodla, že ráda někomu pomůžu. A jelikož mi...

Jak tenhle týden přišla opravdová zima, která přinesla sníh, bylo mi úplně jasné, že sobotní běh bude zážitek. Na který jsem se chytře připravila, koupí nesmeků v decathlonu.
Moje běžecká disciplína šla do kopru skoro stejně rychle jako začaly mínusové teploty. V náledí se běhá opravdu naprd když máte hladké podrážky- ty nejsou vhodné do mrazu...

Začnu od letiště, protože to pro mě bylo velký zážitek už samo o sobě. Doletěli jsme ve 23, místo 22:50, pouštěli nás až po 23:15 a ještě nám poprali krásný večer. Tak ironickým hlasem a tónem, až jsem si říkala co jsme jim udělali.
A to byla první známka toho, jak Britové nemají úplně v lásce cizince, i když pracují na letišti....

Nebudu předbíhat, i když bych to ze sebe nejradši všechno vychrlila.
Start začal už někdy v září, při nákupu letenek. Domluvily jsme se na neutrálním uzemi, že budeme prozkoumávat Stockholm spolu. Takže jsem si hledala letenky Praha- Stockholm. Našla Vídeň-Varšava-Stockholm za 1 000Kč,což je a bylo krásný. Až na to, že mi zrušili let 16.11 a další...

Zítra to budou přesně dva měsíce MONK MODE protokolu. Ze tří. Vůbec nechápu, jak se to stalo....nestíhám to pobírat. Je to týden za týdnem a najednou jsme se přehoupli za polovinu do dvou třetin a já už teď vnímám, kolik mi toho tenhle protokol dal. Kolik nejen hodnot, návyků ale i přátel. Kolik naprosto úžasných lidí, ze všemožných oborů...

wohoooooou!
Do startu zbývají dvě hodiny a já upřímně fakt nevím, jestli běžet jistotu 3,5km, kterou dát do 20 minut a nebo! Nebo tam poslat 7km a dát to na 50 minut a spíš na vytrvalost. Proste nevím.

Tak… tak strašně plná dojmů, štěstí, spokojenosti….🥹❤️‍🔥. Ah! Vyhrály jsme to!Nebo vlastně ne, ale jako jo 😁.
Vyrážely jsme s mnichuškou Luckou z mojí MM rodinky spolu, daly si snídani v Antonínovo pekařství, šly na sraz spolu…😊. A potom si na sebe zbyly a tak jsme jely spolu. Nemohla jsem si vybrat nikoho lepšího na tenhle...

Nějak jsem se do toho běhu dala co?
Je to tím, že; jsem si na začátku roku dala předsevzetí, odběhnout během tohoto roku minimálně tři běžecké závody.
Jelikož se děl život, tak jsem se až do září k běhu nedostala. Respektive ne mentálně. Fyzicky jsem byla běžet jednou, po přestehovaní se, někdy v květnu.
Při čase...

Monk mode a zombie run v jeden den. Tzv Zombie mode jiny nez by se na první dojem zdálo.

Tyjo.... co všechno napsat... První měsíc v protokolu na mnicha je za mnou. Za náma, a tím nemyslím jen mně s Bertíkem, který mi většinu všech Monk Mode online akcí participoval na klíně, ale i všechny mnichušátka které jsou v tom spolu se mnou. Jelikož nemůžu mluvit za ně, a respektuju náš safe space, v rodince, budu teď mluvit...

Dnes jsem otevřela svuj nedatovaný diář. Poslední záznam mám ze začátku června a nemůžu se nepozstavit nad tim, jak jsem teď úplně jinde. Je to nejen xchallengí, všemi těmi ups and downs na cestě zažitými, nýbrž i tím že se člověk pořád mění. Dospívá, roste. V mladšim věku asi rychleji nez ve staršim. Nemám na mysli děti, ale vekovou...

Den 10. Do shrnutí se mi moc nechtělo. Z posledního dne máme jednu splněnou výzvu z minulých dní, do které jsme byli nominování. Ujetých posledních 355km za den. Z Návsí kde jsme spali, jsme vzali vlak do Olomouce, abychom se stavili u Oťase doma dali si hygienu a restart. Což jsme zjistili že nebude tak lehké, jelikož zamčený zamek který...

Poslední překonávání (se). Ráno se nevzteknout ze sekačky co nás vzbudila po krásných třech hodinách spánku. Dneska nás zachránila paní Soňa. Vzala nás z Prešova na Popradské pleso. Když jsme stali už hodinu na top stop miste a jediné kdo nám zastavil, byli nějací tupci co nás chtěli vytrolit. Zastavili nám a když jsme si brali krosny tak popojeli...

Malém jsem se dneska sbalila a šla na letadlo domu. Jedinné co mi bránilo koupit letenku, byl nedostatek financí. A to, že bych musea dojít ještě na zastavku.

Jak jen začít… asi bych mohla pozitivně že? Takže hned z rána jsme si trochu víc zamilovali Bosnu i lidi tady. Minimálně já. Běžela jsem k baráku kde jsem viděla že se někdo hýbe, jestli by nám dotočili vodu. Paní moc nerozuměla a ukazovala na kohoutek na zahradě, ale na tom byla zašroubovaná hadice. Tak mi její manžel přinesl dvě...

Z nuly na sto pro velký úspech po druhé. Dneska dopadla brutální ponorka na Oťase. Všechno ho sralo, nejvíc ze všeho asi to, že jsme už čtvrtý den v Chorvatsku 🤦🏼‍♀️. Čemuž se nedá divit. Ale! Dneska je cíl už Bosna. Nehodlám být v Chorvatsku už ani jednu minutu! Proste ne! Je tady u silnice na umření a Chorvati neberou....